Tradice ruské baňi

Ruska baňa má opravdu prastarou tradici sahající mnoho staletí zpět. Zprávy o ní se objevují v Nestorových letopisech z roku 1206.

"Divnou věc jsme viděl v zemi Slovanské, viděl jsem lázně dřevěné, a vytopí se náramně, a svlekou se do naha, i oblejí se kvasem louhovým a vezmou na sebe metly nebo proutí slabé, bijí se sami a toho se dobijí, že sotva živí vylezou, i oblejí se vodou studenou a to dělají po všecky dny, nejsouce nikým nuceni, ale sami se mučí a to dělají sobě lázeň, a ne kázeň" (překlad z roku 1867).

Fotografie ruské baňi

Na názorné fotografie interiéru i exteriéru se podívejte do naší fotogalerie ruské baňi.

Zavolejte nám  na 724 092 107 a rádi vám vše o stavbě ruské baňi zodpovíme. Na ruskou baňu se samozřejmě můžete zeptat i přes náš nezávazný poptávkový formulář

Ruská baňa ve starém Rusku

Ve starém Rusku patřily pověstné koupele k běžnému životu. Kníže Oleg v roce 907 v Cařihradu žádal pro ruské kupce … "ať dostanou měsíčné na šest měsíců a ať jim udělají lázeň, kdykoliv žádají.."
Další zmínka je z roku 945, kdy kněžna Olga - jako projev msty za vraždu její manžela Igora - nechala dřevanské posly zavřít ve vytopené láznici a tu pak poručila zapálit..

Nejstarší potní lázně byly umístěny z větší části v zemi – zemnice. Později se z nich staly dřevostavby z modřínových kmenů.
Existuje spousta zmínek o lázni pohřební, svatební apod. Špatná finanční situace Petra I. vedla k zavedení daně z provozování banjí a v roce 1706 byla zřízena zvláštní kancelář na jejich vymáhání.

Carevna Kateřina II. rozdělila baně na mužské a ženské části. Do koupelí pro ženy mohli muži pouze jako obsluha, malíři a lékaři - aby je mohli studovat.
Petr Veliký dal v roce 1718 zbudovat v Paříži na břehu Seiny pro své granátníky potní lázeň. Po Napoleonově tažení do Ruska se lázně rozšířily do Pruska, Francie a do Anglie. Na počátku 19. století pruský král postavil ruskou parní lázeň v Postupimi a řekl: "…ruský národ je zdravý a silný a parní lázeň na tom může míti svůj podíl....“